Základy
    Ceny 20263 min čtení

    Retenční nádrž – výpočet objemu (m³)

    Na papíře vyjde desítky kubíků. Reálně koupíš 5 m³ nádrž. Rozdíl je v tom, že norma a úřad počítají roční objem vody ze střechy — tebe ale zajímá, kolik potřebuješ zásobu mezi dešti (3–4 týdny sucha). Proto má smysl nádrž dimenzovat na 5–10 % ročního objemu, ne na celý rok.

    ✦ Rychlá odpověď
    • výpočet: plocha střechy × roční srážky × 0,8
    • příklad: 100 m² × 0,6 × 0,8 = 48 m³ ročně
    • realita: nádrž 3–8 m³
    • pokrývá zhruba 21–28 dní sucha, ne celý rok
    Doporučený výpočet

    Kalkulačka jímky a septiku

    Objem jímky nebo septiku, vývoz, provozní náklady a orientační investice.

    Spočítat řešení

    Související kalkulačky a průvodci

    Nádrž se průběžně plní a vyprazdňuje — v létě ji vyprázdníš zaléváním nebo splachováním WC, v zimě ji skoro nepoužíváš. Rozhodující není roční objem, ale to, kolik vody spotřebuješ za delší suché období. Pro běžný rodinný dům s trávníkem vychází zásobní kapacita na 3–5 m³.

    Pokud zapojíš retenční nádrž i ke splachování WC, spotřeba výrazně stoupne — splachování dělá cca 25–30 litrů na osobu za den. Pro 4 osoby to je přes 3 m³ měsíčně jen na záchod. V takovém případě volíš nádrž 5–8 m³.

    Plastová nádrž v jílovité zemině musí být obetonována nebo zasypána štěrkopískem — jinak ji vytlačí spodní voda nebo deformuje tlak mokré zeminy. Nejčastější chyba na stavbě: nádrž se zasype zeminou z výkopu bez obsypu. Tlak zeminy ji pak za pár měsíců zničí.

    Rychlý výpočet bez kalkulačky

    1. Spočítej plochu střechy (m²).
    2. Vynásob ročními srážkami (cca 0,5–0,7 m ročně podle kraje).
    3. Vynásob koeficientem 0,8 (ztráty ve svodech a filtru).

    Výsledek = roční objem vody ze střechy. Pak vezmi 5–10 % z toho čísla — to je reálná velikost nádrže.

    Příklad: dům 120 m² střechy

    120 × 0,6 × 0,8 = 57,6 m³ ročně

    Reálně: nádrž 5 m³.

    Jak to funguje v praxi

    • Nádrž není nikdy plná celý rok.
    • V létě ji vyprázdníš zaléváním.
    • V zimě se skoro nepoužívá.
    • Proto menší nádrž dává smysl — větší je vyhozený peníz.

    Dešťovka (dotace)

    • Podmínka: voda minimálně z 51 % střechy.
    • Ideálně 100 % svodů do nádrže.
    • Rozdíl podle využití: zálivka vs. splachování + zálivka.
    • Splachování: cca 25–30 l / osoba / den.

    Pokud zapojíš i WC, spotřeba poskočí a nádrž musí být větší.

    Realita vs. úřad

    • Úřad počítá roční objem vody ze střechy.
    • Ty řešíš, kolik vody reálně využiješ.
    • Rozdíl je klidně 10× (papír vs. realita).

    Úřad má na vyjádření cca 30 dní. Pokud se nevyjádří, většinou platí tzv. „fikce souhlasu“ — můžeš pokračovat.

    Velké nádrže (cca nad 10–15 m³) řeší úřad víc — často chtějí projekt nebo doplnění.

    Jak velkou nádrž vybrat

    • Malý dům (chata, bungalov do 80 m²) → 3 m³
    • Běžný rodinný dům → 5 m³
    • Větší dům (200+ m² střechy, zálivka velké zahrady) → 8–10 m³

    Výkop — realita

    • Výkop je cca 2× větší než nádrž (musíš se kolem dostat).
    • Zemina po vykopání nabobtná → 1,3–1,5× původní objem.
    • Reálně odvážíš 2–4× objem nádrže.

    U 5 m³ nádrže často odjede 15–20 m³ hlíny. Pokud nemáš kam s ní, je to problém.

    Jíl vs. písek

    • Písek → voda odteče, snadné usazení.
    • Jíl → drží vodu a tlačí na nádrž.
    • V jílu je nutné obetonování nebo pevná betonová nádrž.
    • Jinak hrozí deformace plastu (zploštění).

    Podklad

    • Min. 10 cm štěrku frakce 8/16.
    • Zhutnit (vibrační deska).
    • Vyrovnat — nádrž musí stát rovně, jinak praská hrdlo.

    Proč se nádrž bortí (a jak tomu zabránit)

    • Největší problém je tlak zeminy a vody kolem nádrže.
    • V jílu se voda drží → tlak je mnohem větší než v písku.
    • Prázdná nádrž ten tlak neudrží → zdeformuje se nebo zbortí.

    Jak to udělat správně:

    • Pod nádrž dej betonovou desku (cca 10–15 cm).
    • Použij štěrk nebo štěrkopísek — ne hlínu z výkopu.
    • Obsypávej po vrstvách a zároveň napouštěj nádrž vodou.
    • Nenechávej nádrž prázdnou při dešti nebo vysoké spodní vodě.
    • V jílu nebo vodě zvaž obetonování nebo pevnější typ nádrže.

    Nejčastější chyba: nádrž se zasype „na sucho“. Tlak zeminy ji během pár měsíců zničí.

    Kolik betonu na obetonování nádrže

    • Používá se u pojezdových ploch (parkování, příjezdovka nad nádrží).
    • Tloušťka cca 10–15 cm.
    • U 5 m³ nádrže to dělá cca 1,5–2,5 m³ betonu.

    Pro výpočet bednění a betonu na obetonování viz ztracené bednění.

    Kolik to stojí (2026)

    • 3 m³ → 25–40 tis.
    • 5 m³ → 40–70 tis.
    • 8 m³ → 70–110 tis.

    Plast cenově kolísá (závisí na ropě). Beton je stabilnější, ale dražší.

    K tomu připočti výkop:

    • Bagr: 5–15 tis.
    • Odvoz zeminy: často víc než výkop (záleží na vzdálenosti skládky).

    Na co si dát bacha

    • Podcenění výkopu — kolem nádrže potřebuješ místo na obsyp.
    • Kam s vykopanou hlínou — neplánuj, neodvezeš.
    • Chybí přepad — při vydatném dešti voda zatopí pozemek.
    • Špatně napojené svody — voda jde mimo.
    • Malá nádrž → přetéká po každém dešti, nestihneš spotřebovat.
    • Velká nádrž → zbytečně drahá, voda v ní stojí měsíce a začne smrdět.
    • Špatný obsyp → nádrž se může zdeformovat nebo zbortit.

    Oprava zborcené nádrže znamená výkop a výměnu — prakticky celou instalaci znovu.

    Související články

    Nejčastější otázky